Ztracená

hudba: Stanislav Štekr
text: Stanislav Štekr


Sloka 1:

Nevíš jak dál a zoufalstvím se brodíš,
slyšíš jen: „neboj se, za chvíli jsme si blíž!“,
do stínu padáš a ze sna se hned noříš,
zpátky to nejde a ty už to víš.

Hluboko hledáš vzpomínky, co tě hřejí,
nechceš ta snadno vzdát souboj s beznadějí,
záblesky z dětství, kdy všichni se jen smějí,
mlhou se prodrat a začít zas jak dříve žít.

Refrén:

Kde je ta svá a neohrožená,
čistá jak sníh,
svět na dlaních.
Zbyla po ní jen duše ztracená,
ve snaze žít,
ztratila klid.

Sloka 2:

Vír svojich obav motáš jak klubko nití,
naděje ztrácí svou šanci na přežití,
není tu nikdo, kdo dlaň tvou v pádu chytí,
dno je již nad tebou a ty klesáš níž.

Mlhavé postavy se všechny v jednu slijí
a světla ulic do nebe duhu ryjí,
na hraně vědomí se setkáš s apatií,
shora se shlédneš a víš, že je čas už jít.

Refrén:

Kde je ta svá a neohrožená,
čistá jak sníh,
svět na dlaních.
Zbyla po ní jen duše ztracená,
ve snaze žít,
ztratila klid.

(break)

Refrén:

Kde je ta svá a neohrožená,
čistá jak sníh,
svět na dlaních.
Zbyla po ní jen duše ztracená,
ve snaze žít,
ztratila klid.

(instrumental)

Refrén:

Kde je ta svá a neohrožená,
čistá jak sníh,
svět na dlaních.
Zbyla po ní jen duše ztracená,
ve snaze žít,
ztratila klid.